Památky

Zámek v Bukové – majitelé v historii zámku

Zámek vystavěn za majitelů Dubských v r. 1764. Od Dubských vykoupil zámek Kašpar Bora, po jeho smrti majitelkou v r. 1787 jeho manželka Barbora, poté Scholer Josef Emis Freiher von Alter. Pozdější majitelkou byla princezna Hohenzollern Hechingen, rozená z Karlandu. V roce 1810 byl majitelem generál Grafen Ferdinand z Wartensleben, který v r. 1813 prodal zámek Zikmundovi Goldsteinovi z Prahy. Ten zemřel v roce 1828 a majitelkou zámku se stala jeho manželka Elška Goldsteinová až do roku 1946, kdy jej prodala hraběti Coloredo Mansfeldovi. Při pozemkové reformě koupil zámek s budovami a hospodářstvím jako zbytkový statek Jaroslav Münzberger, bankovní úředník z Prahy v r. 1921.

Zdroj: podle Pamětní knihy obce Bukové

Stavebně historický popis zámku

Severozápadně od návsi. – Postavený r. 1764 v pozdně barokním slohu, adaptovaný ve 20. stol. – Trojkřídlý, patrový, s mansardovou střechou, členěný pásy rustiky v nárožích a obdélnými okny. Zahradní průčelí s trojosým středovým risalitem s trojúhelníkovým ukončením a s pavilónovou nástavbou s polokruhovým štítem. Přízemí sklenuto plackami a valenou klenbou s lunetami. Nad dveřmi rokokové řezby, na vstupních dveřích rokokové kování. – V zámku byl umístěn domov důchodců, dnes v soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupný. Okolo zámku zbytek zámeckého parku a hospodářské budovy.

Zdroj: podle knihy Umělecké památky Čech; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v Českých zemích

Další památky
* Kaple na návsi, zasvěcená sv. Zikmundovi s datem 1888
* Kaple U sv. Jana při průjezdové komunikaci

Letecký pomník na hřbitově mezi Bukovou u Příbramě a Pičínem
Pomník vytvořen po leteckém neštěstí v roce 1924, umístěn na hřbitově mezi Pičínem a Bukovou u Příbramě (na katastru Pičína), leží při zdi na jižní straně.

O autorovi pomníku
Sucharda Vojta

16/1/1884 v Nové Pace. Sochař a řezbář v Praze. Učil se sochařství v kameni i dřevě u svého otce Antonína Suchardy. V 1. 1899 až 1906 vzdělával se odborně na uměl. prům. škole v Praze. Po absolvování spec. školy prof. Kastnera pracoval u svého bratra Stanislava na pomníku Palackého a na Wilsonově nádraží. Od r. 1908-1928 pracuje samostatně modely pro chrám sv. Víta, zejm. na figurální a ornamentální výzdobě hlavních pilířů, které sám provedl v kameni; dále na výzdobě kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta. Další jeho práce: figurální a ornam. výzdoba kostela ve Štěchovicích, v Nymburce a v Mělníce, figur. dřevořezby v úřadovně pražského primátora na starom. radnici, figur. výzdoba musea v Hradci Králové, dvě alegor. figury: „Historie“ a „Umění“, provedené v majolice; figur. výzdoba paláce „Koruna“ v Praze. V Rusku (1915) pracoval modely pomníků „Osvobození“ (v umělec. museu v Nižním Novgorodě), „Vojna a mír“ a „Pod českým praporem“, z nichž tento byl určen jako dar „Odbočky národní rady na Rusi“ caru Mikuláši II. Po převratu provedl v roce 1921 figur. památník odboje v Dubicku na Moravě, r. 1922 památník odboje skupinu „Na stráži“ v Třeštíně na Moravě. Dále vytvořil figur. výzdobu Ústřední banky čes. spořitelen (1923), letecký pomník v Pičíně u Příbrami (1924), hřbitovní pomník „Letěla bělounká holubička“ v Místku na Moravě(1925), bronz. pomník „Oběť války“ v Dolním Bradle, rodinnou hrobku Rüklovu v Dol. Bradle u Chrudimi, mramorovou bustu Charlotty Masarykové v Praze (1926), bronzový portrét archiváře Jana Heraina, pamětní desku Ferd. Čenského v Čechticích; dřevořezby pro loutkové divadlo v Ústřední knihovně v Praze 1928; komposice a provedení 250 kamen. hlavic hlav. pilířů, portál hlavní věže, chrliče a různé dekorat. výplně v chrámu svatovítském; portréty K. Hilberta, J. Mockera, Zd. Wirtha, Fr. Kysely tamtéž (1934); figur. výzdoba do parku Kajetánky v Břevnově; kopie figurin pro orloj starom. radnice (1937); pro obnovený orloj na věži starom. radnice Němci vypálené navrhl nové figury apoštulů. Od něho podobizna Dr. Jahna pro zámek v Pardubicích )1942, pískovec). Založil Uměleckou scénu „Říše loutek“ v Bubenči, jejímž jest ředitelem. Z r. 1944 jsou loutkářské prémie „Kašpárek“ a „Matěj Kopecký“ (dřevo); z r. 1945 sádrové modely 14 apoštolů pro orloj na starom. radnici. Jiné práce: akt „Probuzení“ (sádra). Zúčastnil se více soutěží (II. cena na Husův pomník v Táboře a dvě druhé ceny na uměl. průmysl ze soutěže Uměl. prům. musea v Praze). Vystavoval v S.V.U. „Mánes“ r. 1910.
Thieme-Becker XXXII270 (V.V.). – Štencovo „Umění“ XV, 411

Zdroj: Nový slovník československých výtvarných umělců, sestavil Dr. Prokop Toman, 4. nezměněné vydání, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1994